Rychlý kontakt
Federal Cars Liberec - Novinky z Volva

Volvo XC40 T3: Severský základ

Volvo XC40

Titul Evropské auto roku 2018 má XC40 už přiznaný. Zaslouží si jej i s jeden a půl litrovým motorem a téměř v základní výbavě?

Volva mě jako jednoho z mála lidí v redakci vždycky docela míjela. Víte co, ve svém věku se na každodenní klid, pohodu a zen (na rozdíl od Hamstera, Matěje, Kubajze a Zlokočky) ještě tak docela necítím a rád trpím. Se staršími Volvy jsem měl zkušenost jen a pouze v podobě naftové 740 a 850, které se se mnou někdo snažil vyhandlovat za jistý luxusní sedan. A z těch novějších jsem měl možnost zkusit V90 a XC60, které měl Matěj a nechal mě v nich chvíli povozit. Proč jsem se tedy rozhodl vzít si XC40 a ještě k tomu s tříválcem?

Odpověď se víceméně nabízí už v otázce, může za to hlavně ten tříválec, na který jsem byl vážně hodně zvědavý. Jeden a půl litrový tříválec s turbem v ‚kompaktním‘ SUV? A ještě k tomu s minimem příplatků? Podle mého názoru ideální zkouška toho, jestli obstojí nejenom motor, ale i auto. Pozlátko příplatkové výbavy totiž často nějaké ty nedostatky zakryje. Dost bylo řečí, pojďme testovat.

Volvo XC40 - test - recenze
Volvo XC40 - pohled na vůz

I přesto, že jde o ‚kompaktní‘ SUV, tak zvenku působí vskutku majestátně, prostě větší, než doopravdy je. Docela tomu nahrává jeho výška, která je víceméně shodná s XC60, a pokud se pamatuju, tak i šířkou se od sebe moc neliší. Co se designu týká, přední část s masivní maskou chladiče a světlomety ve tvaru Thórova kladiva působí hodně maskulinně (k tomu ovšem docela sedí logo Volva, že?) a onomu pocitu velikosti hodně nahrávají. Oproti tomu zadek auta působí skoro až přehnaně čistě a jednoduše, dohromady to ovšem funguje pěkně. Ale jednu výhradu bych měl. Když se na XC40 podíváte z boku, tak vidíte, jak zadní okno ukrajuje zvedající se linka. Na autě s dvoubarevným lakem mě to do očí tak nebilo, ale v případě této šedé mě to docela drásá. Proč tam je? Nebylo by lépe, kdyby následovalo linii zadního světla? No, ale znáte to, sto lidí, sto chutí a tak dále. Celkově se mi XC40 na rozdíl o jiných SUV docela líbí a ten prohřešek se zadním oknem bych mu v jiné barevné kombinaci vážně odpustil.

Pojďme si raději sednout dovnitř. Díky tomu, že testovaná XC40 neoplývá žádnou zvláštní výbavou, tak se vevnitř nedočkáme žádných výrazných barev, ani speciálních čalounění, ale zároveň se v něm nedočkáme pocitu ‚chudého příbuzného‘, který by se dal očekávat. Přístrojový štít je plně digitální a díky možnostem přizpůsobení jeho zobrazení si zaslouží velkou pochvalu. Stejně tak zaslouží pochvalu i velký displej, který kromě ovládání hudby slouží i k nastavení klimatizace. Díky jednoduchosti zobrazení a ovládání člověk brzo zapomene na nějaké točení kolečky, či táhly. Tohle se vážně povedlo. Mimo displejů je povedený i zbytek interiéru. Tolik odkládacích prostorů, které se dají doopravdy použít a nejsou dobré jen na fotky do katalogu, to se jen tak nevidí. Stejně tak i sedačky jsou dostatečně pohodlné i na delší cesty. A věřte tomu, že moje přelomená páteř v tomhle nastavuje laťku celkem vysoko.

K pohodlným sedačkám dobře ladí i nastavení podvozku. Ten je hodně komfortní a dovoluje autu se přecejen trochu naklánět, působí ale dostatečně sebejistě. Kdo by ale hledal za volantem XC40 zábavu, ten by byl bláhový. K tomu to auto přece není…

Zásadní kapitolou tohoto testu by, vzhledem k tomu, že XC40 už řádně otestoval Hamster, měl být motor. Tříválec o objemu 1,5 litrů totiž debutuje právě v tomto ‚malém‘ SUV. Oproti čtyřválci T4 mu chybí přesně 34 koní, 35 Nm a jeden válec. A ten jeden válec myslím doslova. Ve Volvu prostě vzali blok z T4, uřízli jeden válec, přidali nějaké to vyvážení, aby to sebou neházelo, a ladili. Fakt. Vrtání i zdvih jsou stejné. Trochu mi to zavání metodou ŽáVeS, ale výsledek je až obdivuhodný. Rozhodně jsem neměl pocit, že by oněch 156 koní bylo málo. Jasně, čím víc, tím víc, ale tohle je dostačující. Ve Volvu mi dokonce tvrdili, že tříváleček moc pěkně zrychluje pořád a dech mu dojde až někde u stoosmdesáti kilometrů za hodinu. Jejich tvrzení jsem si na ehm… německé dálnici ověřil a vážně je to tak. Dokonce to ani netrvá moc dlouho. Na takový motorek a takový kus auta vážně docela pěkné. I navzdory kombinaci pouze silně městského a dálničního provozu nelezla spotřeba do pekelných výšin a ustálila se na sedmi litrech.

Volvo XC40 - interiér
Volvo XC40 - testování jízdních vlastností na sněhu

Druhý pohled – paní Kubajsová

Volvo XC40 se k nám dostalo jen na chvíli. Měli jsme ho sotva 24 hodin. (František mi dal na starost vrácení pondělní vrácení auta do Čestlic. – pozn. Kubajs) Ale i za tu chvíli jsem si ho celkem oblíbila. Kubajs sice neustále povídal cosi o tom, že naše stará “krabice” a černé kabrio mají o dva válce více a navíc se jedná jen o model v základu. Narozdíl od něj mi ale tyhle informace byly celkem ukradené. Tohle Volvo XC40 je totiž, bez ohledu na počet válců a seznam věcí, které v téhle výbavě nemá, docela fajn.

Ač se jedná o SUV, není jako modely jiných značek “rozkydlé” do všech stran. Díky tomu se snadno odhaduje, kde končí a dá se vcelku dobře zaparkovat. A zrychluje lépe, než Miata, jako ostatně asi všechna auta, co znám. (ne, vážně – co na tom malém vozítku všichni vidí? Lidé prostě rádi trpí, Ester! Fakt. – pozn. Fernie) Je z něj dobře vidět, sedačku jde “vypumpovat” do nebeských výšin a i se svými 159 centimetry nemám pocit, že bych byla v autě utopená. Vypadá hezky – snad jen ta nudná šedá by šla nahradit nějakým zajímavějším odstínem. A výbava? Automatickou klimatizaci má, elektrická okénka taky, nechybí tempomat, bluetooth hadsfree zvládnete spárovat během minutky a dokonce to zvládá i Android Auto. Potřebujete něco víc? Já asi ne. Prý to má i nějaké ty bezpečnostní asistenty – na jejich test sice nedošlo, ale člověk je tak nějak podvědomě rád, že tam jsou.

Volvo možná není nejlevnější, bezmála osm set tisíc není málo. Na druhou stranu – podobné peníze prý stojí i slušně vybavená Octavia. Oproti ní je XC40 úplně na jiné úrovni. S Volvem si člověk totiž nekupuje jen auto, ale i bezpečí, spolehlivost a do jisté míry i nenucený společenský status člověka, který ví, co je dobré, ale nemusí to dávat, jako u některých jiných “prémiových značek” ostentativně najevo. A to je mnohem cennější, než nějaký čtvrtý (nebo pátý, nebo kolikátý) válec.

Verdikt

Kdybych měl shrnout, jaká je XC40, pak by stačilo vypůjčit si shrnutí od kolegy Křečka a bylo by řečeno vše potřebné. XC40 je vážně povedená a i přesto, že nepatří do druhu aut, která by byla mou krevní skupinou, tak jsem si ten týden s ní neskutečně užil. Pochopil jsem, co na tom všichni v redakci vidí a že i mně se líbí jezdit autem, které pro mě bude jako vlastní kapsle, či zenová zahrádka, ve které na mě nic zvenku nemůže. Tomu nahrávají všechny bezpečnostní prvky, které jsou v případě Volva vždy absolutním základem a takovou funkčnost protikolizního systému jsem i nevolky otestoval, když se mi v Brně rozhodla nedát přednost dodávka. Funguje vážně dobře. Takže si prostě sednete, pustíte Arctic Monkeys nebo Kat… no počkat, do mých hudebních guilty pleasures zabíhat nebudeme. Prostě si sednete, pustíte si svou oblíbenou hudbu a budete se mít dobře, dokud nedorazíte tam, kam potřebujete, ať už je to Plzeň nebo práce. Pokud jsou všechna Volva taková, pak prostě smekám.

Volvo XC40 kufr

Technické údaje:
Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 1 499 ccm
Výkon: 115 kW při 5 000 ot./min
Točivý moment: 265 Nm při 1 850 – 3 850 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 200 km/h
0-100 km/h: 9.4 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 6,2 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 7 l/100 km

Cena od (Volvo XC40 T3 FWD Drive-E): 787 500 Kč

Volvo XC40 - testovací jízda zdarma

« Zpět na novinky29.10.2019, zdroj: autickar.cz
Volvo XC40 - test - recenzeVolvo XC40 - testování jízdních vlastností na sněhuFederal Cars Liberec - Volvo Liberec - Zajistěte si testovací jízduVolvo XC40 - pohled na vůzVolvo XC40 - interiérVolvo XC40 kufrVolvo XC40 - logo
Newsletter